Slavíme 90

Milá školo školičko, 

přeji hlavně štěstíčko.

Hodně pilných studentů

a nadějných talentů.

Devadesát let, skoro století, 

to je k nevíře,jak to letí.

Sice jen pár let jsem s Tebou strávila,

ale za nic bych je nevyměnila.

A tak ještě na závěr,

úspěchů přeji habaděj.

Máme v sobě jistý um,

přežít ještě rok jeden,

díky všem učitelům,

že na vejšku pojedem.

A my doufáme převelice,

že líp se tvářit budou jídelnice,

když tak dobrá jídla vaří,

ať maj´ úsměv i na tváři.

Je tomu 90 let,

co každý student tady vzkvet,

Má drahá školo!
Už se osobně známe třetím rokem ,což není úplně krátká doba. Jsem také jenom člověk, a proto jako většina z nás občas chybuji. Například v tom,že si dělám představu o lidech ještě před osobním setkáním. A tak i o tobě jsem měla vlastní obrázek. Na svou obhajobu musím říct, že tak negativní nebyl. Ale zkrátka osobně jsem se s tebou setkat raději nechtěla a představa, že bych na tebe měla nastoupit do prváku? To nepřipadalo v úvahu. 
No, ale dnes je vše jinak, osud tomu tak chtěl a my se nakonce seznámily. Jsi opravdu jiná , než za jakou jsem tě považovala.

Mé nejsrdečnější přání k Tobě jako muška letí, nechť poskládá Ti ze zdraví a štěstí ty nejkrásnější věty. Všechno nejlepší k narozeninám! 

 Milé gymnázium,

v den, kdy jsem Tě navštívil poprvé, nastal velký mezník ve formování mé osobnosti. Od toho dne mě a spoustu mých spolužáků učíš a vzděláváš o světě okolo nás, o životě i smrti prostřednictvím vědění a chápání rozsáhlé lidské komunity. Jsem poctěn tím, že mohu být součástí této úžasné komunity, navštěvovat Tě a prožívat ty krásné chvíle úžasu z poznávání, které v Tvé náruči již mnozí prožili a spousta ještě určitě prožije. Přeji Ti vše nejlepší k Tvým devadesátinám!

Milé gymnázium,

když jsem tě poprvé navštívil, myslel jsem si, že to bude nejhorší etapa mého života plná učení a stresu.

Po nějakém čase jsem poznal spoustu skvělých žáků, učitelů a zejména aktivit.

Popřál bych ti hlavně co nejméně flákačů jako jsem já a také bych si opravdu moc přál lavičku u budky a popelníky pro zlepšení dlouhé chvíle při každodením namáhání mozku.

Milá školo, 

blahopřeju ti k tvým 90. narozeninám. Divím se, že ještě vůbec stojíš, když každý den vidím co se uvnitř tebe děje. Doufám, že se dožiješ 100 let. Rychle se ti to blíží. Jinak ti přeji ať ti udělají novou školičku, už by sis to zasloužila po tom šestiletém čekání a také aby tě studenti neníčili, nekresili po tobě a nekopali tě. Moc bych ti přála, aby si měla o přestávkách klid, přece jenom už si docela stará.

Doufám, že ale v jádru zůstaneš pro studenty navždy stejně dobrá jako jsi teď.